News Cognito.CZ, s.r.o.

Show all articles

Rostoucí počet uživatelů internetu zásadně mění nejen metody lidské komunikace, ale přispívá i k systémovým změnám v mnoha odvětvích lidského živo...

Rostoucí počet uživatelů internetu zásadně mění nejen metody lidské komunikace, ale přispívá i k systémovým změnám v mnoha odvětvích lidského života. Není proto překvapivé, že zrychlená výměna informací, které lehce překonávají hranice států i jazyků, přináší nové možnosti i v oblasti využívání lidských zdrojů.

Rozvoj internetových sociálních sítí, jejichž využití při získávání zaměstnanců jsem nastínil v předešlém článku, ukázal na vysokou efektivitu kooperace jednotlivců ve virtuálním prostředí internetu, a potvrdil tak správnost předpokladu, že klasické pojetí práce vykonávané v určeném časovém intervalu na daném místě, se v blízké budoucnosti stane nejen zastaralé, ale ve společnostech podnikajících v technologických oborech i neudržitelné.

Nevystačíme si však ani s již dnes populárním pojmem “práce z domu“, která přináší skvěle výsledky především u IT společností, protože změna se bude týkat samotného chápání zaměstnaneckého poměru. V následujících deseti letech se staneme svědky nástupu virtualizace lidských zdrojů, založené na specializovaných pracovnících zapojených do sociálních sítí nové generace, které umožní využití jejich schopností bez ohledu na místo jejich pobytu a jejich rodný jazyk.

Internet jako hnací stroj virtualizace

Uvědomuji si, že ledaskomu může několik následující odstavců nabytých statistickými daty připadat jako zcela nesouvisející s problematikou managementu lidských zdrojů, ale jsem přesvědčen, že jejich svrchovanou důležitost pro další výklad obhájí myšlenky a argumenty na tyto data navazující.

Překotný vývoj technologií a jejich neméně rychlé šíření mezi lidmi vede k tomu, že mnohé z toho co bylo ještě před několika málo lety tématem vědeckofantastických románů se stává běžnou realitou. Rok 2008 byl v tomto ohledu zlomový i pro Českou republiku, neboť během něj poprvé překročil počet uživatelů internetu polovinu dospělé populace naší republiky. Internet tedy nyní v ČR využívá 54 % jednotlivců ve věku 16 let a starších, což v absolutních číslech znamená 4,8 milionu uživatelů . Důležitou zprávou však není jen samotný počet uživatelů, ale také dynamika jejich růstu. Při zachování tempa růstu bude v roce 2015 uživatelem internetu téměř 80 % dospělé populace České republiky.


Obrázek 1: Občané ČR využívající internet.   zdroj: Český statistícký úřad

Stejný růstový trend lze pozorovat na celém světě. Na západ od našich hranic jsou čísla uživatelů internetu samozřejmě ještě vyšší.

K nárůstu počtu internetových uživatelů došlo u všech socio-demografických skupin a to včetně starší generace, a pro mnohé překvapivě, také u osob s nižším vzděláním. Počet uživatelů ve věkové skupině 16-24 let pak dává další důvěryhodnost prognóze o 80 % populace užívající v roce 2015 internet.


Obrázek 2: Občané ČR využívající internet v jednotlivých socio-demografických skupinách.   zdroj: Český statistícký úřad

Lidé mají k internetu nejčastěji přístup doma, a jak je z následujícího grafu patrné, je to právě připojování domácností, které vede k růstu počtu uživatelů.


Obrázek 3: Uživatelé internetu podle místa připojení.   zdroj: Český statistícký úřad

Zdánlivá samoúčelnost výše uvedených dat se začne rozplývat ve chvíli, kdy si uvědomíme jak tento růst uživatelů internetu zvyšuje potenciál pro práci lidí z domova. Již dnes umožňuje domácí připojení k internetu mnoha lidem pracovat z domu, bez nutnosti každodenního cestování do zaměstnaní, a i když jejich počet není lehké vyčíslit, můžeme u mnoha společností pozorovat příklon k tomuto druhu práce. Internet je totiž ideálním prostředím pro vzdálenou kooperaci mnoha pracovníků, kteří mohou v reálném čase sdílet své zkušenosti a vědomosti a přinést tak společnosti, pro kterou pracují, náskok před konkurencí.

Česká republika společně s dalšími vyspělými zeměmi dosáhla takového rozvoje internetového připojení, které umožňuje nastartování procesu vedoucího přes rozšíření teleworkingu, jak se práci doma říká, až k úplné virtualizaci pracovních sil.

Práce doma, její výhody a nevýhody

Přesto, že se mnozí vedoucí pracovníci, ve strachu ze ztráty kontroly a svého postavení, brání možnosti nechat zaměstnance doma, výhody a úspory, které sebou práce doma přináší jsou zjevné. Nejčastější námitka managerů, lépe řečeno managerů, kteří zaspali dobu, bývá směřována k nemožnosti kontroly zaměstnanců po celou dobu pracovního procesu. Někteří vedoucí pracovníci prostě nesnesou pomyšlení na to, jak si jejich zaměstnanec v pracovní době uklidil v kuchyni, nebo šel se psem na procházku. Moudřejší manageři, kteří dokáží dohlédnout dále než na konec formuláře s osobním hodnocení zaměstnance, si však uvědomují, že zaměstnanec pracující z domu naopak může a také vykonává práci i ve svém volném čase, například vyřizuje obchodní korespondenci v pátek večer, zatímco společně s rodinou sedí u show Jana Krause.

Druhá a o mnoho relevantnější námitka spočívá v nemožnosti aplikovat výhody práce z domu ve výrobních společnostech. Ano, je zřejmé, že dělník montující automobily u pásu, by tuto činnost mohl jen těžko vykonávat z pohodlí svého obýváku se studenou dvanáctkou v ruce, na druhou stranu je však možné poslat domů například administrativní pracovníky a vývojáře. Rychlý vývoj robotiky navíc slibuje plnou automatizaci výrobních procesů, což dále sníží nároky na pracovní sílu v průmyslu. Již dnes se opakuje scénář z dob průmyslové revoluce, kdy byly propouštěni redundantní zaměstnanci manufaktur v důsledku vynálezu parního stroje. Jen síla odborů dělí mnohé průmyslové podniky od plně automatizované výroby.

Nechat své zaměstnance doma, má však mnohem více pozitiv než negativ. Příkladem může být společnost SUN, která minulý rok, tedy ještě před svým sloučením se společností Oracle, publikovala své zkušenosti z programu “Open Work Program“ , který jejím zaměstnancům umožňoval vykonávat svoji práci z domu. V roce 2007 pracovali američtí zaměstnanci SUNu z domu v průměru 2,1 dne v týdnu, čímž každý z nich ušetřil $870 za benzín a $1770 za údržbu vozů a pneumatiky. Rovněž odpadlo 104 hodin, které dříve strávili na cestě do a ze zaměstnání, což v přepočtu znamená 2,5 pracovního týdne.

Aby SUN nebyl obviněn s přílišného optimismu, vyčíslil, že proti těmto úsporám stojí zvýšené náklady na vytápění domácností a spotřebu energie ve výši pouhých $20 za rok. To vedlo SUN k zajímavému zjištění, že zaměstnanci doma spotřebují méně energie než v kanceláři. Pořekadlo: “z cizího krev neteče“, je platné i v USA, protože průměrná hodinová spotřeba zaměstnance v kanceláři byla 130 wattů za hodinu, zatímco spotřeba zaměstnance pracujícího z domu jen 64 wattů za hodinu.

Kromě snížení spotřeby energií, redukce vypouštění skleníkových plynů a úspory peněz a času pro zaměstnance, však měl program ekonomický přínos také pro SUN. Pouze na snížených nákladech na nájem kanceláří a s tím spojenou redukcí zaměstnanců starajících se o jejich hladký chod, ušetřila společnost $68 milionu dolarů za rok. Redukce stresu, větší pohodlí při práci a flexibilita pracovní doby navíc přispěla ke zvýšení produktivity zaměstnanců a jejich větší loajalitě ke společnosti. Stejné zkušenosti má i řada dalších technologických společností, jako například světová jednička v oblasti síťových komponent firma Cisco.

Pokusme se tedy výhody práce z domu neboli teleworkingu shrnout do několik bodů:

  1. Teleworking může zvýšit produktivitu zaměstnanců, kteří práci ve skutečnosti věnují více času než, kdyby seděli v kanceláři. Ano, můžou se uprostřed dne podívat na oblíbený film, ale často pracují při jídle, nebo po večerech. Důkazem jsou statistiky společnosti Američan Express, která udává o 43 % vyšší produktivitu obchodníků pracujících z domu, nebo 31% nárůst produktivity u zaměstnanců British Telecom. Studie navíc ukazují, že pracující doma mají menší problém s prací přes čas než jejich kancelářští předchůdci na evolučním žebříčku zaměstnance.
  2. Teleworking snižuje náklady společnosti. Svoboda, kterou zaměstnanec dostává je vykoupena přenesením některých nákladů na jeho hlavu. Společnosti nemusí pronajímat drahé kanceláře, nakupovat hektolitry vody nebo kilometry toaletního papíru, čímž ušetří nejen peníze, ale sníží i počet zaměstnanců zajišťující běh kanceláře. Například společnost IBM ušetřila v roce 2007 celosvětově $700 miliónů dolarů na nájmech a provozu kanceláří díky tomu, že 25 % z jejich 320 000 zaměstnanců využívá možnosti pracovat z domu. K snížení nákladů přispívá i omezení absencí zaměstnanců.
  3. Teleworking má pozitivní dopad na životní prostředí. Pouze omezení dojíždění do zaměstnání výrazně snižuje emise CO2 a vytíženost hlavních dopravních tahů. V USA pracuje alespoň jeden den v týdnu bezmála 4 milióny lidí, což ročně ušetří těžko uvěřitelných 3,2 miliardy litrů benzínu.
  4. Teleworking je nástroj pro udržení a nábor nových zaměstnanců. Podle průzkumu renomované personální agentury Robert Half International je možnost domácí práce na žebříčku faktorů, rozhodujících o atraktivitě pracovní nabídky, na třetím místě, hned za výší platu a benefity jako je důchodové pojištění. To přispívá k dalšímu snižování nákladů společností, protože nejsou nuceny bojovat o nové zaměstnance pouze zvyšování platů.

Virtualizace pracovní síly

Práce z domu a její výhody jsou však teprve jakýmsi předstupněm plného využití potenciálu pracovníků připojených k internetu a tvořících v dokonalé kooperaci nové produkty. Sociální a vědomostní sítě ve společnostech budou v následujících deseti letech růst a stanou se nejdůležitějším a nejproduktivnější výrobním nástrojem především technologických společností. Díky těmto sociálním sítím se zcela změní přístup k zaměstnancům, kteří budou mít mnohem větší volnost a možnost ovlivňovat pracovní prostředí.

Společnosti budou schopny distribuované výroby, tedy kontinuálního vývoje a prodeje produktů rozloženého do vývojových center po celém světě. Takový systém pak nemůže ohrozit výpadek, například přírodní katastrofa, v jednom místě, protože postiženou nefunkční část okamžitě nahradí část jiná, geograficky vzdálená. Firemní sociální sítě také výrazně prohloubí spolupráci mezi jednotlivými zaměstnanci, kteří budou sdílet své znalosti a zkušenosti na jednom místě a vytvářet tak pracovní prostředí, ve kterém se všichni pracovníci navzájem vzdělávají a dále tak zvyšují svoji produktivitu. Zaměstnanci budou čím dál tím více nezávislí, trh práce se stane zcela globálním, a proto nebude nezvyklé, aby například Londýnská společnost na jednom projektu zaměstnávala pracovníky z Prahy, Madridu a Moskvy. Konečným důsledkem tohoto vývoje bude úplná virtualizace pracovní síly, tedy stav, ve kterém již nebude důležitá samotná fyzická reprezentace pracovníka, ale pouze jeho příspěvek do sociální vědomostní sítě zaměstnavatele.

Výše popsaný vývoj bude klást vysoké nároky na management, který bude muset zvládnout roli koordinátora projektů v prostředí, ve kterém nebude mít k dispozici klasické metody řízení. Změní se také formy hodnocení výkonu, neboť měřítkem již nebudou vyprodukované kusy nebo odpracované hodiny, ale míra inovace, kterou zaměstnanec přinese projektu. Přirozená kooperace uživatelů sociálních sítí při vytváření společných projektů ukazuje, že kreativní práce je přirozenou potřebou každého člověka, a proto je virtualizace pracovní síly vlastně jen přirozeným evolučním vývojem na cestě od nevolnictví ke skutečně svobodné práci vykonávané svobodnými lidmi.

Použité zdroje

  1. Sun Microsystems: http://www.sun.com/aboutsun/openwork/index.jsp
  2. Gartner: http://www.gartner.com/it/products/podcasting/asset_139224_2575.jsp
  3. InfoWorld Media Group: http://www.infoworld.com/d/green-it/in-defense-telecommuting-998

Next articles

Platby za daně z nemovitostí

Květen znamená pro většinu vlastníků pozemků povinnost uhradit daň z nemovitých věcí. Číst více

News CleverMaps, a.s.

Mindforge Group SE
Obsah chlorofylu vyhodnocený pomocí družicových dat

Přes nesporné výhody družice Sentinel 2 většina služeb využívající družicová data v precizním zemědělství pracuje s indexem NDVI. ...

News CleverMaps, a.s.

Mindforge Group SE